BÍLÝ PRASKAVÝ PÁMELNÍK

Půvab mrazuvzdorného opadavého keře můžeme obdivovat po celý rok. Je to medonosná rostlina notoricky známá, na podzim se obaluje bílými pukavými bobulemi. Oblíbená je hlavně včelami, ale i nejrůznějšími ptáky, pro které se bílé plody v zimě stávají vyhledávanou pochoutkou. Praskavé kuličky mají rády také malé děti, musíme je však hlídat, plody jsou totiž jedovaté.

U nás pámelník rychle zdomácněl

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus), hustě rozvětvený opadavý keř, je příbuzný se zimolezem. Je zcela nenáročný a roste výborně na všech možných místech, v parcích i na stráních na okrajích lesů i luk. A stal se rychle také stálým prvkem našich zahrad. Pochází ze Severní Ameriky, do Evropy byl dovezen až začátkem dvacátého století, ale brzy se tu zabydlel a začal být hojně vysazován jako okrasná dřevina.

Pámelník roste všude

Vysadit si pámelník můžeme prakticky všude, protože je nenáročný jak na stanoviště, tak i na půdu. Dobře roste na slunci, v polostínu i ve stínu. Výborně se mu daří ve všech možných pěstebních podmínkách, půda mu vyhovuje jakákoliv, dokonce i neúrodná (nevadí mu ani zasolená), vyhovuje mu kyselé pH. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší města, právě proto se tak často objevuje i v  parcích. Nemá ani žádné zvláštní nároky na vlhkost, nepotřebuje zálivku navíc, dobře dokonce zvládá i krátkodobé extrémní sucho.
Množí se samovolně odnožemi. Pámelník je mrazuvzdorný, nemusíme se o něj na zimu bát, žádnou zvláštní péči či ochranu proti mrazům nepotřebuje.

Notoricky známý dekorativní keř

Pámelník dorůstá do výšky maximálně jednoho a půl metru. Má rovné tenké a holé větvičky vytvářející hustou korunu. Na jaře – v dubnu až květnu kvete poměrně nenápadnými růžovými květy, mají tvar zvonků a jsou uspořádány v hroznech. Drobné zelené vejčité listy na podzim opadají – pak vyniknou bílé pukavé bobule, které obalí téměř celý keř.
Většinou z něj vytváříme krásné živé ploty, ale vysadit ho můžeme také jako solitéru, která na zahradě vytvoří zajímavé zákoutí. Živý plot můžeme nechat volně růst nebo ho upravujeme a podle potřeby stříháme. Řez snáší dobře – na jaře vyřezáváme staré větve, v létě keř tvarujeme a stříháme menší živé větvičky.

U nás rostou čtyři druhy

Kromě pámelníku bílého, který je nejstarší i nejčastější odrůdou u nás pěstovanou, se můžeme setkat se vzácnějším druhem: p. okrouhlým (S. orbiculatus) má bílé květy a bobule v načervenalé barvě. S modrozelenou barvou spodní strany listů a purpurovými plody tu roste také p. Chenaultův (S. Chenaultii), je malý (kolem 50 centimetrů), až půdopokryvný, hodí se do svahovitého terénu. S tmavě zelenými listy je to p. Doorenbosův (S.Doroenbosi).