zdroj Pixabay

BÍLÝ PRASKAVÝ PÁMELNÍK

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Půvab mrazuvzdorného opadavého keře můžeme obdivovat po celý rok. Je to medonosná rostlina notoricky známá, na podzim se obaluje bílými pukavými bobulemi. Oblíbená je hlavně včelami, ale i nejrůznějšími ptáky, pro které se bílé plody v zimě stávají vyhledávanou pochoutkou. Praskavé kuličky mají rády také malé děti, musíme je však hlídat, plody jsou totiž jedovaté.

U nás pámelník rychle zdomácněl

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus), hustě rozvětvený opadavý keř, je příbuzný se zimolezem. Je zcela nenáročný a roste výborně na všech možných místech, v parcích i na stráních na okrajích lesů i luk. A stal se rychle také stálým prvkem našich zahrad. Pochází ze Severní Ameriky, do Evropy byl dovezen až začátkem dvacátého století, ale brzy se tu zabydlel a začal být hojně vysazován jako okrasná dřevina.

Pámelník roste všude

Vysadit si pámelník můžeme prakticky všude, protože je nenáročný jak na stanoviště, tak i na půdu. Dobře roste na slunci, v polostínu i ve stínu. Výborně se mu daří ve všech možných pěstebních podmínkách, půda mu vyhovuje jakákoliv, dokonce i neúrodná (nevadí mu ani zasolená), vyhovuje mu kyselé pH. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší města, právě proto se tak často objevuje i v  parcích. Nemá ani žádné zvláštní nároky na vlhkost, nepotřebuje zálivku navíc, dobře dokonce zvládá i krátkodobé extrémní sucho.
Množí se samovolně odnožemi. Pámelník je mrazuvzdorný, nemusíme se o něj na zimu bát, žádnou zvláštní péči či ochranu proti mrazům nepotřebuje.

Notoricky známý dekorativní keř

Pámelník dorůstá do výšky maximálně jednoho a půl metru. Má rovné tenké a holé větvičky vytvářející hustou korunu. Na jaře – v dubnu až květnu kvete poměrně nenápadnými růžovými květy, mají tvar zvonků a jsou uspořádány v hroznech. Drobné zelené vejčité listy na podzim opadají – pak vyniknou bílé pukavé bobule, které obalí téměř celý keř.
Většinou z něj vytváříme krásné živé ploty, ale vysadit ho můžeme také jako solitéru, která na zahradě vytvoří zajímavé zákoutí. Živý plot můžeme nechat volně růst nebo ho upravujeme a podle potřeby stříháme. Řez snáší dobře – na jaře vyřezáváme staré větve, v létě keř tvarujeme a stříháme menší živé větvičky.

U nás rostou čtyři druhy

Kromě pámelníku bílého, který je nejstarší i nejčastější odrůdou u nás pěstovanou, se můžeme setkat se vzácnějším druhem: p. okrouhlým (S. orbiculatus) má bílé květy a bobule v načervenalé barvě. S modrozelenou barvou spodní strany listů a purpurovými plody tu roste také p. Chenaultův (S. Chenaultii), je malý (kolem 50 centimetrů), až půdopokryvný, hodí se do svahovitého terénu. S tmavě zelenými listy je to p. Doorenbosův (S.Doroenbosi).