zdroj Pixabay

ČEMEŘICE – SNĚŽNÁ RŮŽE

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

V zimě je královnou zahrady a dovede nám zpříjemnit právě tyto krátké zimní dny. Nikdo si nenechá ujít pohled na zasněženou zahradu, kde zpoza sněhové přikrývky vykukují nevšední květy čemeřice. Květy, kterých každý rok přibývá, jsou na zamrzlé zahradě nepřehlédnutelné stejně jako jinovatkou přikryté listy. Rozkvetlá patří k nejmilejším překvapením už v adventu, protože některé z druhy začínají kvést už v listopadu.

Listy i květy vytvářejí umělecké dílo

Čemeřice (Helleborus) je trvalka patřící k pryskyřníkovitým a její rod obsahuje asi 20 bylin. Bílé či bílo zelené květy, kterých každý rok přibývá, jsou v zahradě nepřehlédnutelnou ozdobou po celý rok. Stejně tak však zaujmou i tuhé stálezelené listy, které v zimním světle a mrazivých dnech vytvářejí přímo umělecké dílo.
Původním domovem těchto oblíbených rostlin paní Zimy je východní Evropa a Alpy. Ve středověku se však rozšířily po celé Evropě a teď zkrášlují stinná i polostinná místa nejen v parcích, zámeckých a klášterních zahradách – už dávno je lidé pěstují na svých předzahrádkách i na zahrádkách.

Pěstování čemeřice

Čemeřice je zcela nenáročná rostlina, avšak na rozdíl od velké většiny rostlin má výrazně jiné požadavky na pěstování. A aby se stala skutečnou zimní ozdobou zahrady, je třeba splnit jí několik podmínek. Pěstovat ji můžeme na zahrádce i na terase či balkóně. Vysadíme ji s neporušeným kořenovým balem nejpozději do poloviny září, aby stačila před příchodem zimy dobře zakořenit. Vybereme jí stabilní místo nejlépe v polostínu třeba pod stromy či keři, s hlinitou humózní půdou dostatečně propustnou, protože čemeřice nesnáší přemokření, mohly by jí začít zahnívat kořeny. Po výsadbě přikryjeme okolní půdu vrstvou listí.
Během prvních měsíců ji raději ani neokopáváme. Pokud čemeřici zasazujeme zjara, pak nesmíme zapomenout, že potřebuje v prvních měsících dostatek vody. Aby čemeřice koncem podzimu vykvetla, musíme v létě silně omezit zálivku. Čemeřice se nerada stěhuje, pokud bychom ji častěji přesazovali, bude málo kvést.
Rostlinu lze množit dělením, a to hned na jaře po odkvětu, přičemž jednotlivé odkopky by měly mít alespoň čtyři až pět pupenů. Vysadit je máme na vzdálenost asi 30 centimetrů.

Nebezpečná zimní kráska

Kdysi čemeřici pěstovaly hlavně kořenářky a používaly ji na výrobu nejrůznějších lektvarů a mastí pro lidi i dobytek. Čemeřice pomáhala mimo jiné likvidovat vši, léčila svrab, vyháněla z těla parazity i zlého ducha. Už dávno se však tato bylina k léčivým účelům nepoužívá, protože je celá rostlina jedovatá a my musíme být při práci s čemeřicí ostražití, vždy je třeba si umýt ruce a hlídat ji před dětmi – velmi nebezpečná je také pro lidi s nemocným srdcem.

Čemeřice na balkoně i v interiéru

Čemeřice bychom sice měli pěstovat spíše na zahrádce, ale pokud ji nemáme, můžeme si na zimu zpestřit třeba balkon, i tady se však musíme snažit splnit její nároky: příjemný stín nebo polostín a se zálivkou jen opatrně.
V květinářství si můžeme koupit krásnou čemeřici i v pěstební nádobě, aby zdobila náš domov. Musíme dát ještě větší pozor na umístění – vyhřátý pokoj jí rozhodně svědčit nebude, hledáme tedy chladnější a zastíněné místo, jinak by nám ta krása rychle uvadla.

Jakou rostlinu si vybrat

V obchodech si rostlinu dobře prohlédneme, neměla by být povadlá a její zemina nesmí být suchá. Pokud si koupíme čemeřici, která má jen listy, musíme počítat s tím, že pokvete až příští rok (nejprve se u ní totiž objevují květy, listy až později). U nové rostlinky, počítejme s tím, že nám nepředvede svou krásu hned – abychom ji mohli obdivovat a těšit se, musíme počkat dvě až tři sezóny.
V květinářství nám většinou nabídnou nejznámější čemeřici černou (Helleborus niger), ale zajímavé jsou i čemeřice východní (H. orientalis), smrdutá (H. foetidus) nebo třeba purpurová (H. purpurascens).

Související články