zdroj Pixabay

JAK BOJOVAT SE ŠKŮDCI POKOJOVÝCH ROSTLIN

In Poradna by walsla

Je zima, mrzne a zahrádka se přikryla bílou sněhovou peřinou – odpočívá a nabírá síly na nové vegetační období. Avšak ne tak zahrádkář, pěstitel a milovník pokojových rostlin – ten neodpočívá, ale připravuje se. Právě teď má dostatek času, a věnuje se svým pokojovým květinám. Pomáhá jim proti škůdcům i chorobám, aby na jaře zase rozzářily interiér.

Nepřátelé pokojových rostlin

V zimě nám zůstává spojení s přírodou hlavně díky pokojovým rostlinám. Je to zeleň, která bydlí s námi, a my se o ni musíme postarat, protože chceme, aby zůstaly zdravé. Přestože jim věnujeme čas i péči, mohou se objevit nejrůznější škůdci a choroby.

Pokojové rostliny velmi citlivě reagují na nesprávné pěstitelské podmínky – ať už je to málo světla či vzdušné vlhkosti, mnohdy nedostatek živin, ale také příliš velké teplo, nemají rády průvan ani změny stanoviště. Takové rostliny jsou pak oslabené a dávají chorobám i škůdcům větší šanci. Že je něco v nepořádku zjistíme velmi rychle. Rostliny jsou povadlé, okraje listů začínají hnědnout nebo opadávat, stejně jako květní pupeny…

Základní příznaky napadení škůdci

K prvním příznakům napadení rostliny, kterých si všimneme velmi rychle, patří většinou zvadnutí, zasychání okrajů listů i jejich opadávání, barevné skvrny či lepkavá hmota. Tento hmyz škodí na všech nadzemních částech rostlin, listech, pupenech, malých větvičkách i nových výhoncích. Škůdci vysávají šťávu a rostlina postupně chřadne.

Nejčastější škůdci – jak si s nimi poradíme

Molice – podobně jako většina ostatních vysávají na spodní straně listů (nejčastěji napadají gerberu, mračňák, ibišek, fuchsie…). Jsou to malé bílé mušky, které také vylučují lepkavou šťávu. Milují teplo a sucho, takže se objevují v zimních zahradách, zasklených balkonech či ve sklenících. Na listech jsou vidět velké žluté skvrny.
Na molice platí chemický postřik, který se aplikuje několikrát a účinným prostředkem jsou i žluté lepové pásky.

Mšice – je drobný zelený, hnědý, žlutý, šedý nebo i černý savý hmyz. Napadají všechny rostliny s měkkými stonky a listy. Velmi rychle se rozmnožují, sají z rostlin šťávu a vylučují lepkavou medovici..
Způsobují deformaci listů, mladých výhonků i pupenů. Jednotlivé mšice lze odstraňovat ručně, nebo použijeme proti nim postřik (roztok mýdla a lihu) či výluh z tabáku (většinou je však nutný vhodný insekticid. Rostliny pravidelně kontrolujeme, abychom předešli dalšímu napadení.

Sviluška – načervenalý malý pavouček, kterému vyhovuje suchý a teplý vzduch. Je velmi drobný (pouhým okem téměř neviditelný), všimneme si však šedých či nažloutlých skvrn, deformovaných listů a malých jemných pavučinek. Nejčastěji napadá netýkavku, zelenec… ale i další pokojovky. . Zpočátku postačí odtrhnout či odstřihnout nemocné listy nebo výhonky, později můžeme aplikovat ochranný chemický postřik (na rub i líc listů).
Zvýšíme vzdušnou vlhkost (tu totiž svilušky nesnášejí). Mnohdy nejsou opatření moc platná, a nakonec je lepší se rostliny raději zbavit a pořídit si novou.

Třásněnky – nejdříve si všimneme menších stříbřitých skvrn a tmavohnědého trusu, který vylučují. Silně poškozují všechny pokojové rostliny (dokonce i palmy, orchideje…). Jejich napadené listy hnědnou a schnou.
Proti třásněnkám je třeba použít chemický postřik a zasáhnout musíme co nejdříve, jinak by byla i chemie neúčinná. Preventivní pomoc proti tomuto drobnému hmyzu je sprchování rostlin a světle modré lepové destičky.

Ochranný kryt si vytvoří puklice a štítenky

Puklice – jsou savý hmyz většinou barvy hnědé, nebo nažloutlé. Na rostlinách (nejčastěji napadá citrusy, sleziníky, ibišky, ale i další) se vyskytují během celého roku, sáním je oslabují a vylučují lepkavou medovici. Často si jako prvního příznaku všimneme právě lepkavého povrchu nejen na rubu listů, ale hlavně na nábytku kolem rostliny.
Mají ochranný oválný voskovitý štít, ten trpělivě odstraňujeme, ale tento škůdce se likviduje jen velmi obtížně, proto je doporučován systémový insekticid.

Štítenky – jsou asi 2 mm malé, hnědé, mírně vypouklé, stejně jako mšice se živí rostlinnou šťávou a vylučují lepkavou tekutinu. Jsou pohyblivé jen po vylíhnutí, najdou si vhodné místo, vytvoří si voskový kryt a tam zůstávají. Často napadají (podobně jako puklice) fíkus, palmu, dracénu, oleandr, ale i kaktusy a další…
Zbavit se jich není snadné. Rostliny napadené štítenkami izolujeme od ostatních, potíráme je mýdlovou vodou nebo lihovým roztokem (asi 70 %). Většinou však je efektivnější použít chemický přípravek a aplikaci po týdnu opakovat.

 

Related Post