zdroj Pixabay

PŮDA ROZHODUJE O VOLBĚ ZELENINY

In Poradna, Zelenina by walsla

Proč se na našem pozemku daří mrkvi? Proč si dáme s celerem věší práci, a přesto je slabší? A petržel jakbysmet? Problém by mohl být v zemině, kterou máme na zahrádce. Proto při rozhodování jaký druh zeleniny máme pěstovat, vybíráme odrůdy s ohledem na kvalitu a typ půdy, jakou máme na zahrádce.

Nejčastější kořenová zelenina na zahrádkách

Nejčastěji se u nás pěstuje mrkev, petržel, celer. Každý rok se sortiment odrůd rozšiřuje, protože se šlechtitelé snaží získat odrůdy chutné, ale také aby se daly pěstovat v co nejrůznějších klimatických podmínkách, které se v naší zemi nacházejí.

Zdravá oranžová mrkvička

S výsevem začínáme, jakmile nastanou příznivé půdní podmínky. Při setí si promícháme osivo se suchým jemným pískem (nejlépe poměr jedna ku dvěma). Vyséváme do hloubky asi ½ centimetru – řádky by měly být od sebe vzdáleny 25 až 30 cm. To zjednoduší přístup k rostlinkám při okopávání či jednocení.
Vyjednotíme je, pokud je výsev příliš hustý – na vzdálenost nejméně 5 cm od sebe. Kořenová zelenina (tedy i mrkev) nesnáší čerstvě vyhnojenou půdu chlévským hnojem. Mrkev potřebuje hodně organické hmoty, nejlépe a také nejrychleji roste na lehkých kvalitních hlinitopísčitých zahřátých půdách – vhodné pro rané odrůdy. Naopak na těžkých jílovitých nebo i kamenitých půdách roste pomaleji – zvolíme sem odrůdy s kratším kořenem, případně zkusíme pěstování na hrůbcích.

Voňavá zdravá petržel

Petržel má na půdu stejné nároky jako mrkev. Záhon zryjeme také hodně hluboko, protože mělké a kamenité půdy vedou k deformaci těchto druhů kořenové zeleniny. Kořenovou petržel nesmíme vysévat na stejné místo jako v minulém roce a předchozí plodinou nemá být ani celer. Protože potřebuje hodně světla, je vhodné jej vyjednotit na vzdálenost 5 až 10 centimetrů od sebe. Petržel roste ve všech oblastech. Pro každý typ půdy najdete správný druh: pro těžší půdy zvolíme třeba Konika, Orbis… Do středně těžkých půd vyséváme například Atiku nebo Hanáckou a pro lehčí půdy se hodí Jadran.

Bez celeru to nejde

Protože má celer dlouhou vegetační dobu, vyséváme jej už v lednu. Ale také si můžeme na trhu či v zahradnictví koupit sazenice. Celer potřebuje půdu středně těžkou, hlinitou s dostatkem humusu a dobrou zásobou vápníku. V lehkých půdách se nejlépe daří celeru listovému a řapíkatému. Pro těžší půdy je vhodný celer bulvový. Zvolit si můžeme třeba Albín nebo Neon – jsou velké, uvnitř se netvoří dutiny a dají se dobře a dlouho skladovat.

Nenáročný pastinák

Od petržele se poznává jen těžko – jeho chuť je kořenitá, mírně nasládlá. Má mohutnější kořen, je nenáročný a poroste dobře i tam, kde se petrželi nedaří. Snáší slunce i polostín, nevyžaduje ani přílišné hnojení ani zálivku – tu mu dodáváme v období extrémního sucha. Na rozdíl od petržele poskytuje větší výnosy. Semena se vysévají do volné půdy buď brzy na jaře nebo už na podzim.

Související články