zdroj Pixabay

ČAS NA RAJČATA

In Poradna, Zelenina by walsla

Rajčata patří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny – ke konzumaci i v případě pěstování. V našich podmínkách velmi dobře rostou. Kdo má k dispozici jen kousek prostoru, pěstuje si je na záhonech, ve skleníku, ale využívá se i balkon. V obchodě sice nabízejí nejrůznější druhy, ale není nic lahodnějšího než se zakousnout do vlastnoručně vypěstovaného červeného plodu.

Nad vlastní úrodu prostě není

Co udělat, abychom měli co největší úrodu? Aby rajčata dobře rostl a plodila, potřebují dostatek světla, tepla, vody a živin. Postaráme se o odplevelování záhonu, aby plevel rostliny zbytečně neoslaboval a nesmíme zapomínat na vylamování postranních výhonků. Pak budou rajčata plodit až do prvních podzimních mrazů.

Sousedství plodin

Na záhonu, který pro rajčata vybereme, by jako předchozí plodina neměly být v předchozím roce pěstovány například brambory, lilek a další lilkovitá zelenina, ale ani rajčata. Můžeme je dát tam, kde rostly nebo i v sousedství na jednom záhonu rostou kedlubny, fazole, kapusta, česnek.
V sousedství rajčat (hlavně ve skleníku) by neměly vyrůstat okurky, brambory, tykve, hrách, červené zelí. Chuť i růst rajčat vylepší oblíbená bazalka.

Předpěstování

Vzhledem k délce vegetačního období je lepší rajčata předpěstovat. Asi po dvou měsících vyrostou životaschopně sazenice. Což znamená, že s výsevem začínáme v první polovině března. Když rostliny vzejdou, udržujeme u nich teplotu kolem 15 stupňů Celsia – tím podpoříme tvorbu kořenového systému. A sotva se vytvoří pravé listy zajišťujeme denní teplotu kolem 25 stupňů (noční udržujeme na 15 stupních) – oddálíme tak brzké kvetení.
Světlo je základem zdravého růstu. Pokud ho mají nedostatek, vytahují.

Jak je úspěšně pěstovat

Do fóliovníku je můžeme vysazovat již v dubnu, avšak do volné půdy až po zmrzlých mužích – tedy asi v polovině května. Optimální teplota by se měla pohybovat kolem 22 stupňů Celsia. Nebezpečná jsou horka (nad 35 stupňů) ale také teploty pod 12 stupňů – které už zastavují růst.
Rajčata mají hlubší a mohutnější kořenový systém, díky němuž si vytáhnou živiny i vláhu z větší hloubky a plochy.
Vysazujeme do hlubší jámy – do ní položíme rostlinu a ze dvou třetin přihrneme zeminou. Do jámy nalijeme vodu, a když se vsákne, zasypeme suchou zeminou a dobře přitlačíme. Pak už nezalijeme, rostliny se rychle ujmou, protože právě suchá vrchní část zabrání vypařování.
Půda pro rajčata by neměla být trvale přemokřená – nejlepší je naopak půda propustná, bohatá na humus a živiny. Neškodí mírně kyselé ani mírně zásadité prostředí (pH 5,5 až 7,0).
Vzdálenost sazenic: Pro vyšší druhy s oporou použijeme širší spon (asi 60 cm). Nízkým a keříčkovým stačí vzdálenost 40 cm.

Zálistky, zdraví a plevel

Na rajčatech, která potřebují oporu, je nutné pravidelně vylamovat zálistky, které se tvoří v paždí listů. Dělá se to proto, aby se zbytečně neoslabovala rostlina.
Důležité je také zajistit, aby se spodní listy a posléze i plody nedotýkaly půdy.
Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav rostlin a raději s předstihem použijeme postřik proti houbovým onemocněním.
Ve volné přírodě se rajčata opylují sama, ve skleníku je nejlepší udělat občas průvan, aby se pyl uvolnil.

Related Post