zdroj - čtenáři

POZOR – JEDOVATÝ BROUK

In Poradna by walsla

Možná jste také dostali do Vaší e-mailové schránky zprávu či spíše varování před krásným, ale jedovatým broukem. Jmenuje se majka a pravdou je, že v zahradách mnoho škody nenadělá. I když vylučuje jedovatý terpen, není tak nebezpečná, jak se zdá. Samozřejmě, pokud budeme dodržovat určitý odstup. 

Jak vypadá “nebezpečný brouk”

Modročerná majka fialová (Meloe violaceus) je brouk patřící do čeledi majkovitých (Meloidae). Samička může mít od patnácti do čtyřiceti milimetrů, je nápadná velkým poněkud nadmutým zadečkem. Ten ani krovky, které jsou výrazně krátké, mohutný zadeček nepřikryjí. Sameček majky je vždy výrazně menší než samička.

Zajímavá majka fialová

Majka je brouk milující teplo a sucho. Dospělí jedinci – se živí rostlinnou stravou. Často se vyskytují na květech, ale i na jiných částech rostlin. Její vývoj je značně složitý, proto je majka tak vzácná. V dospělosti dosahuje 1 až 4 centimetrů, přičemž větší jsou vždy samičky s bříškem plným vajíček. Dospělá samička klade mělce do země velké množství vajíček – může jich být až několik tisíc. Ale není třeba se lekat, protože jen velmi nepatrné procento dospěje do stadia imaga – dospělce. To znamená do posledního vývojového stádia zakončeného vyvinutým a pohlavně vyspělým hmyzem, které už je schopno se samostatně rozmnožovat.

Larvy jsou malé – měří jen asi 2 milimetry, vlezou do květu a číhají, aby se svými zvláštními zahnutými drápky přichytily k včele samotářce nebo k čmelákovi, kteří tu hledají potravu. Nechají se odnést do jejich hnízda, kde vniknou do buněk. Živí se včelími vajíčky, později po další přeměně včelími zásobami – medem a larvami. Když přejde na larvu třetího stádia, přezimuje. Teprve na jaře dochází k poslední již čtvrté změně – larva se zakuklí a teprve z této nové kukly se vylíhne dospělý brouk.

Jak je to s tím jedem

Majka fialová je jeden z nejkrásnějších brouků. Vyskytuje se především na loukách, poblíž vody, v kopcích i v podhorských oblastech. Je tedy nejen krásná, ale také zajímavá svým vývojem, a navíc i nebezpečím, které v sobě skrývá. Obsahuje prudce jedovatý alkaloid (kantaridin), brouk jej v ohrožení vylučuje v podobě nažloutlé olejovité tekutiny (hemolymf).
Pokud se dostane na kůži, většinou způsobuje alergickou reakci, naskakují puchýře a poranění se zdlouhavě a obtížně hojí. I když je řada živočichů proti němu odolná, může být jedovatý i pro člověka (stačí dávka 30 mg). V minulosti byl dokonce používán traviči na odstranění nepohodlných osob.

Majka je chráněna zákonem.
Literatura
Karel Hůrka: Brouci České a Slovenské republiky, Nakladatelství Kabourek, Zlín – rok 2005
Helgard Reichholf-Riehm:  Hmyz a pavoukovci, Ikar, Praha – rok 1997
(Text a obrázek poslal pan Milan Vávra.)