zdroj Pixabay

VYBÍRÁME STŘEDNÍ A NIŽŠÍ TRVALKY

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Trvalky jsou výhodné zejména kvůli rychlému zapojení do výsadby. Pro naše praktické plánování výsadby je dobré rozdělit si trvalky podle výšky, které dosáhnou. Půdopokryvné a plazivé jsou vysoké asi do 30 cm. Lemují záhony, oddělují trávník a vyšší výsadbu, můžeme je vysadit pod dřeviny, nebo do předzahrádku. Středně vysoké trvalky jsou ty, které dorůstají tak do 60 cm. Vysazujeme je za nízké, ale před vysoké dominantní.
Podívejme se na nabídku trvalek vzrůstu středně vysokého a trvalek nižších.

Středně vysoké a nižší trvalky

Astrahvězdnice (Aster) – slunné stanoviště, zásaditá, propustná zahradní zemina. Vhodné jsou i půdy sušší, takže se není nutné obávat, že budete muset tyto rostliny zvláště zalévat.
Denivky (Hemerocallis) milují plné slunce, úrodnou a vlhkou půdu. Jejich žlutooranžové květy vydrží kvést pouze jeden.
Heleniumzáplevák (Helenium) – nenáročný na půdní stanoviště, ale nejlépe prospívá na plném slunci v živné, propustné ale neustále vlhké půdě (nesnáší sucho). Jeho krásné teplé barvy jsou ve škále od žluté, přes cihlové, oranžové, rudé až hnědavé tóny.
Hlaváč (Scabiosa) – slunné stanoviště, dobře propustná vápenitá půda. Barvy květů: bílá, modrá, růžová, fialová, červená, žlutá.

Chryzantémylistopadky (Dendranthema) – slunné místo, vlhčí propustná půda. Květy mají mnoho barevných odstínů od bílé, krémové, žluté až po škálu červených.
Kakosty (Geranium), lidově čapí nůsky – potřebují slunečné místo a dostatek vody. V barvě květů převládají růžovové tóny, existují i odrůdy dvoubarevné, modré, červené, bílé i fialové.
Kamzičník (Doronicum orientale) – slunné nebo polostinné stanoviště, vlhká běžná zahradní zemina. Kokardy (Gaillardia) miluje plné slunce a dobře propustnou půdu, je spíše suchomilná. Kopretiny (Leucanthemum maximum) – hlinitá, mírně vlhká půda dobře zásobená vápnem a živinami. Kvete od května do října.

Kosatce (Iris sibirica) – slunnější stanoviště, bohatší, vlhčí půdy. Půvabné květy kosatců mají modrou barvu. Neměly by chybět zahradního jezírka.
Krásnoočko (Coreopsis grandiflora) – nenáročné na půdu, dobře snáší sucho. Barva květů je zářivě žlutá, žlutooranžová.
Orlíčky (Aquilegia) – humózní vlhká zemina, polostínu, ale snese i plné slunce, má ráda dostatek vlhkosti. Květy jsou v barvách: bílá, modrá, krémová, oranžová, růžová, fialová…

Trvalek je skutečně velké množství

Pivoňky (Paeonia officinalis) – živná, propustná, ale raději vlhčí půda. Velké květy obvykle růžové, fialové až purpurově červené.
Pupalky (Oenothera speciosa) – propustná, hlinitopísčitá půda, dostatek slunce. Kvete od června do září, barva květů růžová, bílá, žlutá, lila.
Rozchodníkovec (Sedum spectabile) – miluje plné slunce, ve stínu strádá. Roste na všech běžných zahradních půdách s kvalitní drenáží.
Rozrazily (Veronica spicata) – roste na slunci i v polostínu, na záhonu i v nádobách. Je zcela nenáročný, potěší jemným fialovým květem.

Sasanky (Anemone japonica) – vhodné do stínu a do vlhka. Lehká spíše písčitá mírně kyselá, ale živná půda.
Srdcovky (Dicentra spectabilis) – polostinné stanoviště s propustnou, vlhčí půdou bohatou na živiny. Sucho a zamokření nesnáší.
Šalvěj (Salvia nemorosa) – nenáročná, roste téměř v každé zahradní půdě, ale nejlépe se jí daří na dobře propustných, ne příliš výživných půdách.
Šanta (Nepeta x faassenii) – slunečné stanovišti, propustná, hlinitopísčitá půda.

Šater (Gypsophila paniculata) – slunečné stanoviště a sušší propustná zahradní zemina. Jemná vzdušná květenství jsou vhodná také k sušení.
Šuškardaliatris (Liatris spicata) – plné slunce, vlhčí dobře odvodněná zem. Nemá ráda sucho. Od července do srpna jí zdobí vysoké klasy s množstvím růžových, střapatých květů, vykvétají odshora dolů, říká se jí shorakvět.
Třapatky (Rudbeckia fulgida) má ráda slunná místa, ale poroste i v polostínu. Vysadíme ji do dobře propustné, humózní, mírně kyselé až slabě zásadité půdy. Po výsadbě je potřebné pravidelné zalévání. Zdobí se výjimečnými květy – barvy červené, zlatožluté se žlutým středem.
Zvonky (Campanula carpatica, C. latifolia) – slunná či polostinná stanoviště s dobře odvodněnou, lehčí půdou. Vyžaduje důkladnější zálivku, ale přemokření nesnáší.