KRÁSNÝ, LÉČIVÝ I NEBEZPEČNÝ NÁPRSTNÍK

Komu by se na zahrádce nelíbily kvetoucí náprstníky! Je to rostlina nejen oslnivě krásná, ale také jedovatá, i když zároveň léčivá. Dorůstá úctyhodné výšky a přitahuje pohledy všech návštěvníků. Květenství velikých, barevných květů tvaru náprstků z něj činí jednu z nejatraktivnějších květin na zahradě. Dlouhé kalichy náprstníků se záplavou růžové, červené, fialové…to je zahrádka jako z pohádky. Třeba jako ta od výtvarníka Jiřího Trnky.

Náprstníky na louce, u domu, na zahradě

Náprstníky jsou nádhernou dekorací přírodních scenérií – luk, kamenitých terénů, v podhorských oblastech, zahrad poblíž lesa, barevně svítí podél zdí a plotů. Roste v Evropě, v Asii i v severní Africe, ale také v Americe, v Novém Zélandu či v Austrálii. Celkem je známo asi dvacet pět druhů této okrasné rostliny, na našem území jsou nejvíce rozšířeny druhy dva: je to náprstník velkokvětý a n. červený (Digitalis purpurea). Většinou se pěstují jako okrasné květiny.
České jméno získala rostlina díky typickému tvaru květů, které připomínají náprstek – stejně tak i latinský název vznikl od slova digitus (prst).

Digitalis purpurea

Náprstník červený je asi 60 až 150 cm vysoký. V prvním roce vytváří přízemní růžici jemně chloupkatých listů. Druhý rok vyrůstá přímá šedě plstnatá lodyha se střídavými kopinatými listy, které jsou na okrajích jemně zubaté. Velké květy jsou oboupohlavné s krátkou stopkou, vytvářejí dekorativní hroznovité květenství. Jsou skloněné dolu, mají zvonkovitý tvar – uvnitř nachová barva s mnoha tmavě fialovými, červenými i růžovými skvrnkami s bílým ohraničením. Existuje však i bílá a spousta dalších různě barevných vyšlechtěných odrůd.
Plodem je pak tobolka s velkým množstvím semen, díky nimž se náprstník jednoduše na svém teritoriu rozmnožuje.

Náprstníky jsou na srdce

Rostliny obsahují glykosidy, které kladně působí na srdeční činnost a od pradávna byly užívány v lidovém lékařství. Dnes se využívají ve farmaceutickém průmyslu k přípravě léků. Jsou však jedovaté (mají odporně hořkou chuť) a mohou způsobit i smrtelnou otravu (otrava byla pozorována i u zvířat).
Jed náprstníku je všeobecně známý především díky klasickým detektivkám.

Jejich pěstování je snadné

I když je to rostlina tak zvaně „krátkodobá“ – náprstník je dvouletka – tam, kde se vysadí, zůstává ozdobou na mnoho dalších let, protože se dál sama rozmnožuje.
Semínka si rozložíme na uhlazený zvlhčený substrát ve výsevné misce. Jsou malá a klíčí na světle, takže je necháme na povrchu a nezasypáváme. Můžeme je také vysévat na jaře (od dubna do června) do skleníku a na podzim pak rostlinky vysazujeme na záhon.
Ten by měl být předem dobře zpracovaný s uleželým kompostem nebo chlévskou mrvou. Pozor: Náprstník neprospívá ve vápenité půdě! Pak už stačí jen pravidelná a vydatná zálivka. Pokud je dostatečná, růžice náprstníkových listů jsou krásně zelené.