zdroj Pixabay

MŠICE JSOU OBÁVANÝMI ŠKŮDCI ROSTLIN

In Okrasná zahrada, Ovoce, Poradna, Zelenina by walsla

Mšice – kdo by je neznal. Jsou barevné, drobné a poměrně nenápadné. Ovšem škody, které dokáží napáchat, ať už na zahradních nebo na pokojových rostlinách, jsou velké. Napadají okrasné i užitkové rostliny, patří k jedněm z nejobávanějších škůdců našich zahrádek.

Mšice škodí nejen sáním

Mšice sají šťávy právě na těch nejmladších částech rostlin – mladé listy a výhonky, pupeny, růstové vrcholy… to jim chutná nejvíce. Protože sají rychle a velké množství, nestačí šťávu ani strávit, vylučují ji pak v podobě lepkavé medovice. Ta sama nijak neškodí, ale způsobuje znehodnocení výpěstků, a navíc se na ní zachycují výtrusy hub z okolí. Mšice tedy škodí nejen sáním, ale také nepřímo rozšiřováním virových chorob. Napadenou rostlinu dobře poznáme. Zaostává v růstu. Má deformované listy, kroutí se a opadávají. Listy mění barvu, později žloutnou.

Mšice jsou barevní škůdci

Mšice vytvářejí mnohočetné kolonie a velmi rychle se rozmnožují. Z malinkých vajíček, která ukládají na okrasné i užitkové rostliny, se na jaře vylíhnou další samičky. Mšice jsou okřídlené i neokřídlené. Mají různé barvy od zelené po tyrkysovou, žlutou, růžovou, zelenožlutou či červenohnědou, zelenou, černou, černozelenou… Jsou dobře viditelné pouhým okem.

3 tisíce druhů

Ze známých asi 3 tisíc druhů mšic jich žije u nás ve střední Evropě asi 850. Na zahrádce se nejčastěji setkáváme:

  • Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) napadá nejčastěji košťáloviny (kapustu, květák, zelí, kedlubny). Je voskově šedozelená, najdeme ji na spodní straně listů, které se postupně deformují, žloutnou, zasychají. Poznáme ji podle lepkavé medovice.
  • Mšice broskvoňová napadá kromě broskvoní i další ovocné stromy, ale i rostliny ve skleníku, nebo ty, které pěstujeme venku (často jsou to například papriky). Vidět je můžeme velmi mladých listech a výhoncích, způsobuje jejich deformace i uhynutí.
  • Mšice jabloňová způsobuje deformace i zastavení růstu – nebezpečná je především u mladých výsadeb.
  • Mšice rybízová na červeném rybízu způsobuje vznik červenofialových puchýřků.
  • Mšice mrkvová napadá mladé listy, které rychle zkadeří.
  • Mšice maková napadá kromě máku fazole, řepu, špenát, pustoryl… Má barvu černozelenou až černohnědou a měří asi dva milimetry.
  • Mšice jitrocelová napadá broskve i jabloně (listy se stáčejí, zbarvují se do červenofialové).
  • Mšice bavlníková napadá okurky a melouny, vidíme deformace výhonků i květních pupenů. Plody rychle odumírají a opadávají.
  • Mšice kořenová žije na kořenech rostlin, způsobuje nejen zpomalení, ale i zastavení růstu. Na kořenovém balu můžeme najít šedobílé chomáčky. Nejjistější ochranou proti této mšici je likvidace celé rostliny i s půdou.

A z dalších ještě například: hrušková, angreštová, švestková, hrachová, salátová, chmelová, bavlníková, hlohová… Více o mšicích se můžeme dovědět například ze stránky: mšice a další škůdci