zdroj Pixabay

PROTI MŠICÍM VYUŽIJEME PREDÁTORY

In Okrasná zahrada, Ovoce, Poradna, Zelenina by walsla

Jedním z největších nepřátel všech pěstitelů a zahrádkářů jsou jednoznačně mšice. Dovedou napáchat mnoho škody na všech rostlinách, ať už okrasných nebo užitkových, na květinách, zelenině i na ovocných dřevinách.

Příznaky napadení

Prvních příznaků napadení rostlin mšicemi si povšimneme hned – jejich listy se stáčejí, jsou různě zkrabacené. Pouhým okem vidíme i tlusté vrstvy lepivé medovice, a prohlédneme-li si spodní stranu listů, najdeme celé kolonie těchto nepříjemných škůdců, kteří poškozují rostliny sáním šťáv a přenášejí nejrůznější viry.

Chemie nebo příroda

Nezbývá než se pustit do boje. Buď se spolehneme na přirozené nepřátele mšic, nebo zvolíme chemické prostředky. Kromě klasického chemického ošetření se nabízejí i jiné možnosti. Musíme však zasáhnout včas. Jiné alternativy totiž účinkují jen do doby, než se mšice přemnoží. Pak už se můžeme spolehnout jen na tu chemii. Mšice mají v přírodě spoustu nepřátel. Patří mezi ně larvy a imaga známých dravých slunéček, křehce působící zlatoočky, ale také parazitické vosičky, mšicomorky…
Některé predátory si můžeme objednat přes internet: biologická ochrana nebo třeba prodej predátorů

Mravencům chutná medovice

Také mravenci mají ke mšicím velmi blízko. Celá řada jejich druhů je využívá jako velmi dobrý zdroj potravy. Neživí se mšicemi samotnými, ale jejich sladkými výkaly. Medovice jim chutná a je pro ně také důležitým zdrojem cukrů, není proto divu, že si mravenci své mšice brání.

Krásná zlatoočka je bojovníkem proti mšicím

Znáte zlatoočku? Možná jste ji brzy zjara našli na půdě nebo za oknem, kde hledá úkryt před zimou. Zlatoočka obecná je pro zahrádkáře velmi důležitá. Má větší zelenkavé tělo a průhledná křídla, která se perleťově lesknou. Jsou protkaná hustou jemnou sítí žilek. Zlatoočka sice vypadá křehce, ale je velmi dravá a pronásleduje mšice i larvy ostatních škůdců (svilušek, much, červců).

Mšicomorka

Je velká jen jeden až čtyři milimetry. Má dlouhé nohy a její tykadla připomínají šňůrky perel. Bezbarvé až světle oranžové malé larvy jsou podobné housenkám, změní později svou barvu na oranžovočervenou. Larvy mšicomorek či dravých bejlomorek se živí mšicemi. Proto se také vybrané druhy uměle množí a využívají na regulaci mšic na pokojových rostlinách a v zimních zahradách.

Sluníčko a škvor

Některé druhy dravých slunéček si můžeme nasbírat přímo v přírodě. Jsou to typičtí predátoři, existuje jich asi 5 tisíc druhů. Vynikajícím lovcem mšic je známé slunéčko sedmitečné. Beruška jich dokáže za jeden den zlikvidovat až sto padesát! Účinným pomocníkem v boji s mšicemi je také škvor, který loví mšice po západu slunce.

Prevence je důležitá

Většímu napadení mšicemi lze zabránit prevencí. Patří k ní dobře připravená půda – včasný výsev a samozřejmě pravidelné odstraňování plevelů, z nichž mnoho mšic přechází právě na naše pěstované rostliny. Mnoho mšic napadá růže – ty spolehlivě ochráníme pěstováním levandule v jejich okolí. Pomáhá také aksamitník – afrikán.