zdroj Pixabay

CHRÁNÍME NAŠI ZAHRÁDKU PŘED ŠKŮDCI

In Okrasná zahrada, Ovoce, Poradna, Zelenina by walsla

Na zahrádce jsme každý den, pečujeme o své okrasné i užitkové rostliny. Úzkostlivě sledujeme, jestli je všechno v pořádku, takže si prvních příznaků všimneme většinou včas. K prvním symptomům napadení rostlin patří hlavně zkrabacené nebo stočené listy, zpomalení růstu a také tlusté vrstvy lepkavé šťávy – medovice, která pokrývá jednotlivé části rostlin.

Vyhlásíme škůdcům boj

Radost ze zahrádky nám mohou pokazit nejrůznější škůdci – jednoznačně nejčastěji se objevují mšice, ale k nepřátelům zahrádkáře patří i další druhy. Jsou to hlodavci, krtci, hmyz, slimáci a plzáci… ti nás dovedou potrápit a také zlikvidovat velkou část úrody. Ruku v ruce s výskytem živočišných škůdců přicházejí i rostlinné choroby (houby, bakterie, viry). Čím dříve se do boje pustíme, tím větší budeme mít úspěch. Takže zasahujeme hned po zjištění prvních známek napadení.

Zbraně na škůdce

Našimi zbraněmi mohou být také nejrůznější chemické postřiky. Můžeme se rozhodnout pro biologické prostředky boje (využití přirozených nepřátel škůdců). Ale snad bychom měli přece jen vyzkoušet i jiné řešení. Nabízí se nám několik vychytávek – za jejich vyzkoušení nic nedáme, většinou nejsou finančně nákladné.

Postřiky domácími prostředky

Pro ekologickou likvidaci mšic si můžeme vyrobit různé domácí postřiky. K jejich výrobě nám postačí to, co nám roste na zahrádce případně v jejím okolí.

Mýdlový roztok

Mýdlový roztok používaly s větším či menším úspěchem už naše babičky. Získáme ho rozpuštěním mýdla ve vodě. Tímto přípravkem pak postřikujeme napadené rostliny. Mšice nemohou díky mýdlu dýchat a rychle uhynou.

Výluh z kopřiv

Je také dávno vyzkoušeným osvědčeným prostředkem. Připravíme si dávku podle potřebného množství (podle velikosti zahrady a rozsahu napadení). V 5 litrech vody necháme dvacet čtyři hodin louhovat asi půl kilogramu celých čerstvých kopřiv. Druhý den už postřik můžeme aplikovat. Vzniklý výluh musíme zředit v poměru 5 : 1. To znamená na 1 litr vody dáme 2 decilitry (20 cl) ostrého výluhu. Přecedíme a nalijeme do postřikovače a stříkáme na rostliny napadené mšicemi, molicemi i dalšími škůdci.
Výluh můžeme vyrobit i z kopřiv sušených – účinek bude stejný. Kopřivový výluh nesmíme použít na luštěniny (fazole, hrách) a ani na cibuli.

Řeřišnice luční

Na zamokřené louce, poblíž křovin či v příkopech roste celkem nenápadná vytrvalá bylina, které se lidově říká „slepička“ – je to řeřišnice luční (Cardamine pratensis). Najdeme ji spíše na vlhkých travnatých místech, preferuje hlinitou půdu. Natrháme si kytičku, doma ji trochu posekáme nebo roztrháme a necháme louhovat na sluníčku celý den – tedy 24 hodin v 5 litrech vody. Výluh nemusíme ředit, ráno postřikujeme napadené rostliny, nebo přímo potíráme shluky mšic štětcem.

Pomůže i rebarbora

Když sklízíme rebarboru, zbude nám množství zeleného odpadu – velkých listů. Nasekáme je nahrubo a svaříme v 5 litrech vody. Když roztok vychladne, můžeme začít stříkat nejen na listy napadených rostlin, ale i na půdu kolem nich. Rebarborový odvar působí na mšice i housenky a larvy dalších škůdců.

Postřik z vratiče

Vratič obecný roste hojně na mezích u cest, potoků i u plotů. Je to vytrvalá, léčivá, ale také jedovatá rostlina s jasně žlutými zploštělými květy. Vyrobíme si odvar nebo výluh. Použijeme čerstvé rostliny nebo jen květy (asi 300 až 500 gramů) a zalijeme je 1 litrem vařící vody a necháme louhovat 24 hodin. Na výluh necháme nať, případně květy louhovat v 1 litru vody celé tři týdny. Roztokem pak stříkáme na rostliny, keře i stromy. Vratičový koncentrát pomáhá nejen proti mšicím, ale i proti vlnovníku, malinovníku, pilatce, mandelince – a také proti rzím. Používá se i preventivně.