Pažitku pěstovali už kdysi v době antiky. Je to vytrvalá bylinka používaná především v kuchyni, z botanického hlediska patří do rodu Allium, to znamená, že je příbuznou česneku a cibule. Oblíbená je hlavně díky své štiplavé chuti. Chuť pažitky patří k jaru.
Pažitka nebo šnytlík anebo šnytlich
U nás známe tuto vytrvalou trsnatou rostlinu jako pažitku – lidově šnytlík, na Moravě jí říkají šnytlich, Slováci mají pažítku, maďarsky je to pázsit a například ve Slezsku szńitloch. Všichni však používáme pažitku pobřežní (Allium schoenoprasum) jako vynikající koření či zeleninu. Hodí se do pomazánek i salátů. Můžeme jí jemně rozkrájenou dochutit chleba s máslem nebo s měkkým sýrem (vynikající je Lučina). Přidáváme ji – ale těsně před dokončením – také do polévek. Pažitku bychom už totiž neměli vařit, ztratila by nejen chuť, ale i svou hodnotu.
Svou chutí připomíná jemnější cibuli (obsahuje méně síry).
Pažitka – co se v ní ukrývá
Pažitka obsahuje různé vitamíny – například provitamín A, vitamín B a její listy jsou především cenným zdrojem vitamínu C. Z minerálních látek se tu najde vápník, fosfor, draslík, železo atd. Podporuje trávení a pomáhá pročistit střeva.
Pažitka je příbuzná cibule
Pažitka je přímou příbuznou česneku a cibule, které rostou ve volné přírodě nejen na našem kontinentě, ale také v Severní Americe a třeba i na Sibiři, na Kamčatce… Její konzumní částí jsou jemné aromatické jednoduché čárkovité listy, které mají sytě zelenou barvu. Vyrůstají z malinkých ale pevných cibulek a dosahují do výšky kolem 20 až 30 cm. Od května vyrůstají na dutých lodyhách dekorativní kulaté růžovofialové květy. Ty z trsu odstraňujeme (krásně vypadají ve vázičce), ponecháváme je jen pokud potřebujeme pažitková semena. Pravidelné seřezávání rostlině vyloženě prospívá, dobře obrůstá a nežene do květu. Nesmíme ji však seřezávat příliš nízko u země.
Šnytlík můžeme pěstovat doma i venku
Šnytlík pěstujeme na záhoně, v okrasné nádobě na terase či balkonu, ale také doma v květináči. Odřezáváme úzké listy podle potřeby. Pokud si chceme pažitku uchovat na zimu, pak ji můžeme usušit a uložit do uzavíratelné nádoby, nebo ji dáme do mrazničky. Kromě listů lze sušit i barevné okolíky květů, pak je použijeme do zeleninových salátů. Pažitku vyséváme v dubnu (semena vzejdou asi za 3 týdny) a příští rok ji už rozsadíme. Anebo si lze koupit sazeničky.
Bylinka to není náročná, je mrazuvzdorná. Vyhovuje jí hlinito-písčitá půda, vhodné je pro ni slunné stanoviště. Potřebuje pravidelnou zálivku, ale musíme dát pozor na přemokření. Během vegetace ji asi 2 krát až 3 krát přihnojíme. Množí se buď semeny nebo dělením trsů – na jaře nebo v létě.
Pažitka je polyfunkční bylinka
Je oblíbená v kuchyni, je dekorativní na záhoně, ba dokonce pomáhá bojovat proti škůdcům a chorobám. Je tedy ideální pro EKO zahrádkaření.
Tip: Odvar z pažitky pomáhá proti padlí na angreštu. Odvar nalijeme do rozprašovače a postřik aplikujeme.
-
- KVĚT PAŽITKY
-
- PAŽITKA
-
- LISTY PAŽITKY