zdroj Pixabay

ŠŤAVNATÉ SLADKÉ BROSKVE – JAK NA NĚ

In Ovoce, Poradna by walsla

Broskve se u nás nepěstují tak dlouho, jejich prudký vzestup nastal až v druhé polovině 20. století. Teprve, když z pecek dovezených šťavnatých plodů začaly vyrůstat stromy s dobrým jakostním ovocem, probudil se zájem o pěstování broskvoní i na zahrádkách. Ovoce plné šťávy láká zájemce o pěstování ve všech koutech naší země.

Broskvoň pochází z Asie

Broskvoň obecná (Prunus persica) je opadavý ovocný strom, který má velmi chutné šťavnaté peckovité plody. Pravděpodobně pochází z Číny, odkud se rozšířily do západní Asie, z Persie (odtud jejich název) si je přivezli Římané a s nimi se také dostaly do Galie, Germánie a dál na sever. Broskvoň roste bujně, dorůstá do výšky kolem 5 až 6 metrů. Pěstované stromy jsou udržovány řezem, aby měly pravidelnou a vzdušnou korunu se základními větvemi a plodivými letorosty (plodí na loňských letorostech). Broskvoň obecná roste planě jako keř, jejím planým plodům se kdysi v Římě říkalo “perská jablíčka“.

Jak na broskve

Protože broskev roste intenzivně vrcholovým růstem, dolní výhony zakrňují, tvarujeme volně rostoucí kotlovitou korunu na kmeni s výškou 40 až 80 cm. (Kotlovitá koruna je koruna ovocných dřevin, která nemá terminál. Základem jsou postranní 3-4 kosterní větve.)

  • Broskve jsou poměrně náročné na stanoviště – potřebují především slunce. Polostín nesnáší, a má-li nedostatek světla, vytvoří jen málo květních pupenů a ovoce má pak jen podřadnou chuť.
  • Dalším důležitým faktorem pro pěstování broskví je teplo – vyhovuje jim místo s průměrnou roční teplotou cca 8 až 10 °C. V zimě snáší dobře mráz, dokonce až do mínus 30 °C. Když broskve kvetou (což je v březnu, dubnu či květnu) vydrží teplotu až do mínus 3 °C, ale plody mrznou již při teplotě mínus 1 °C.
  • Také na půdu mají broskve vyšší nároky. Mají rády hlinitopísčitou s neutrální či zásaditou reakcí s dostatkem humusu a důležitých potřebných živin. Nesnáší těžkou, mokrou a studenou půdu.
  • Broskev je náročná i na vláhu, a to především v době květu a při nárůstu plodů a později ještě při dozrávání plodů. Jestliže má dřevina nedostatek vláhy a výživy, nemá ani dostatek plodů.
  • Broskve vysazujeme do jam, které jsme si připravili na podzim, počátkem jara – tedy od druhé poloviny března a ještě začátkem dubna. Na výsadu se hodí i mírné svahy. Jestliže vysadíme stromek s kotlovitou korunou, kterou už připravili ve školce, ponecháme mu 2 až 4 výhonky, avšak silně je zkrátíme.
    Pokud se na zasazeném stromku pupeny do května neprobudí, vyjmeme ho ze země a prohlédneme kořeny. Mohly by být zaschlé, nahnilé nebo napadené plísní. Zkrátíme je až na zdravé dřevo, ponoříme na 24 hodin do vody, znovu zasadíme a dobře zalijeme. Do dvou týdnů většinou vyraší.
  • Broskve potřebují každoročně přihnojit vícesložkovými průmyslovými hnojivy – nejlépe v předjaří před květem. Každý 3. až 4. rok jim zapracujeme do půdy kompost nebo chlévský hnůj.