zdroj Pixabay

ABY NÁM NA ZÁHONECH NEROSTL PLEVEL

In Poradna, Zelenina by walsla

Jak dosáhnout, aby nám na záhonech nerostl plevel? Zřejmě je to noční můra mnoha zahrádkářů, ale vězme, že plevel by mohl být i naším spolubojovníkem na zahrádce. Zdá se nám to sice někdy neuvěřitelné – ale je to tak. Plevel například zpevňuje, ale také chrání vyčerpanou i jiným způsobem poškozenou půdu. To je fakt, na který bychom si měli vždy vzpomenout, když se s povzdechem chystáme na boj s plevelem.

Plevel je indikátorem stavu našich záhonů

Plevel (podobně jako škůdci) je ukazatelem nežádoucího stavu našeho záhonu (potažmo i celé zahrady). Například poblíž zeleniny porost plevel tam, kde bude narušena holá půda. Plevel roste ve společenství a ta se během vegetačního období střídají. Nejprve se objeví nízký jarní porost, za ním pak přichází letní vysoký a střídají ho podzimní „zbytkové“ druhy a na konci roku se ještě objevují „zimní otužilci“.

Zkusíme tedy pěstovat zeleninu podobně jako plevel

Můžeme zkusit pěstovat zeleninu podobně jako plevel. Samozřejmě zelenina potřebuje více místa, aby pěkně rostla do požadovaných rozměrů a dobře dozrála.

1) Zeleninu hustě vysadíme, sklidíme a záhon vyplejeme
Při tomto způsobu kombinujeme druhy zeleniny tak, aby nezůstávala žádná volná půda. Na jaře vysejeme více semen a volíme ty druhy, které rostou stejně rychle jako plevel a pro plevel pak nezbude místo. Týká se to ředkviček, špenátu, kerblíku, rukoly, červené lebedy, salátů. Mezi ně lze vysévat nebo později dosadit sazenice pomaleji rostoucích druhů, které pak na záhoně zůstávají déle. Mohou to být: kedlubny, zelí, řepa, celer nebo mangold, ale i hrášek či fazole. Při této strategii stále sklízíme rychle rostoucí druhy, abychom uvolnili místo pro ty déle rostoucí. Volná místa mezi rostlinami můžeme průběžně mulčovat. Použijeme slámu, štěpky nebo krátkou posečenou trávu. Jestliže se nám na takovémto smíšeném záhoně uvolní místo, výborně ho vyplní třeba lichořeřišnice.

2) Mulčování a boj o místo
Touto možností můžeme jednoduše vyčistit zaplevelené záhony. Ze záhonu, kde se ukrývají semena i kořeny plevelů, odstraníme mulč, který jsme sem dali na podzim. Půdu jen uhrabeme a již od března tu vyséváme „rychlé druhy“ (hlavně ředkvičky a špenát). Po stupně sklízíme a použít můžeme i některé druhy prorůstajícího plevelu. V květnu už je čas na vysazování sazenic košťálovin a celeru a také na výsev zeleniny teplomilné, což jsou okurky, cukety, dýně, fazole. Sesbíráme ze záhonu všechno a důkladně jej namulčujeme. Po týdnu už se mulč usadí, pro výsadbu sazenic a semen v něm připravíme „hnízdečka“, která ještě naplníme kompostem.
(Pod mulč můžeme použít také kartony. V tom případě nezapomeneme v kartonech udělat díru na kořeny zeleniny.)