zdroj Pixabay

KAŠTANOVNÍK JEDLÝ ZE STAROVĚKU

In Okrasná zahrada, Ovoce, Poradna by walsla

Známe ho spíše pod názvem kaštan jedlý. Pochází ze západní Asie a ze starověké Thesálie, která se nachází u Egejského moře ve střední části Řecka. Stejně jako jírovec maďal je to mohutný strom, který je díky zvýšeným nárokům na klimatické a půdní podmínky u nás v původní podobě jen velmi zřídka pěstován.

Strom jako hrom

Kaštanovník setý (Castanea sativa) nebo také kaštanovník jedlý, s lidovým názvem jedlý kaštan je mohutný opadavý listnatý strom patřící do čeledi bukovité.
Dorůstá do výšky až 25 metrů, má širokou vejčitou korunu a jeho kmen může dosáhnout až 2 metrů. Zatímco v západní Asii se může dožít až 1000 let, ve střední Evropě je to „jenom“ kolem 200 let. Kůra stromu je nazelenalá, později olivově hnědá, podlouhlé elipsovité listy jsou lesklé tmavozelené s ostře zubatými okraji (shora jsou tmavě zespodu světle zelené). Kaštanovník kvete začátkem léta (konec června až červenec). V pichlavém zeleném obalu dozrávají koncem léta 2 až 3 lesklé tmavě hnědé plody, zralé pak padají na zem.

Kaštany jsou jedlé, chutné a zdravé

Plody kaštanovníku jsou po tepelném zpracování (upečení či uvaření) jedlé a chutné. Oblíbenou pochoutkou byly již ve starověku. Nejmenší plody se melou na kaštanovou mouku a z ní se pak připravují zákusky i lahůdkové náplně do masových jídel.
Obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin, olej, vitamíny (například C a B). Podporují trávení. Pomáhají při bolestech hlavy, při chudokrevnosti i při celkovém vyčerpání. Jsou vhodné při chronickém kašli. Mají antiseptický účinek.

Pěstování kaštanovníku

Nejlépe se mu daří v klimatických podmínkách s průměrnou roční teplotou od 10 až do 15 °Celsia a ročními srážkami  tisíc milimetrů. Zahradnictví dnes nabízejí šlechtěné odrůdy, naroubované na kaštanovník setý, které se pak dají s úspěchem pěstovat v nížinách a vinorodých oblastech.
Pokud se rozhodneme pěstovat tuto teplomilnou dřevinu, měli bychom vědět, že potřebuje stanoviště teplé, slunečné (až polostinné). Kaštanovník lze vysadit jak na podzim, tak i na jaře. Půda vyhovuje běžná zahradní, bohatá na živiny a s kyselostí pH 5 – 6. Důležitá je příprava půdy – dno jámy (půda by tu měla mít minimálně 5 °C) dobře zkypříme, aby stromek snadněji zakořenil – což trvá cca 2 až 3 týdny. Nesmíme zapomenout na opěrný kolík, který zajistí, aby se stromek větrem nevyvrátil. Mladé stromky při podzimní výsadbě chráníme před mrazem a chladem – použijeme chvojí a pytlovinu na obalení kmínku. Půdu musíme udržovat vlhkou a podle potřeby doplňujeme komplexní hnojivo.

Dřevo s vůní historie

Dřevo kaštanovníku je velmi husté, hustší než kvalitní dubové dřevo. Díky velké trvanlivosti se už v době bronzové používalo na kolové stavby. I první trámy Svatopetrského chrámu v Římě prý byly ze dřeva kavkazských kaštanů.