O kompostu se říká, že je černým zlatem pro zahrádkáře a hlavně pro jeho rostliny. Kompostování nám vlastně vytváří velké přínosy… z ničeho, tedy přesněji řečeno z odpadu. Proměnou zejména rostlinného zahradního či kuchyňského odpadu pomocí žížal získáme to nejlepší přírodní hnojivo.
Co umí vermikompost
Vermikompost obohacuje půdu o mikroorganismy, zlepšuje strukturu a vývoj kořenového systému rostlin, zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu, podporuje klíčení a růst, zvyšuje výnosy plodin (dokonce o více než o 20 procent). Živiny z vyzrálého vermikompostu jsou pro rostliny mnohem „stravitelnější“ a lépe se vstřebávají. Zatímco z běžného kompostu vytěží sotva 50 %, z vermikompostu zužitkují až 90 procent. A žížaly zvládnou zpracovat kompost až čtyři krát rychleji, než je proces běžného zrání – tedy běžného kompostování.
Žížaly – kam se podíváš
U nás žije více než 60 druhů žížal, v půdě jich najdeme asi jen 18. Nejvíce se vyskytuje žížala obecná lidově zvaná rousnice (Lumbricus terrestris), ž. červená (Lumbricus rubellus), ž. polní (Aporrectodea caliginosa), ž. dlouhá (A. longa), ž. růžová (A. rosea), ale také ž. hnojní (Eisenia fetida) či ž. kalifornská (E. andrei)… Hlavně žížaly hnojní a kalifornská potřebují velké množství organických zbytků (za jeden den dokáže spořádat potravu vážící polovinu vlastní hmotnosti), velmi rychle se množí (v dobrých podmínkách se jejich počet zdvojnásobí už za 14 dní), Dodávají rostlinám především dusík a minerály – a právě proto se nejčastěji využívají k přípravě domácího vermikompostu.
Domácí vermikompostér
Vermikompostér si můžeme koupit jako hotový výrobek (jeho cena je však dost vysoká), anebo si ho jednoduše vyrobíme sami. Stačí použít třeba i obyčejné plastové krabice, bedničky (třeba z Ikey).
Vermikompostér se skládá z „jímky“ na tzv. „žížalí čaj“ (i ten se používá jako hnojivo) a několika navzájem prostoupenými patry nad jímkou (minimálně 2, obvykle se však dávají 3), kde se z bio odpadu stává kompost. Nahoře je víko s otvory, aby mohl do nádob proudit vzduch. A pak už jen postačí zajistit žížalám dostatečný a pravidelný přísun potravin – tedy bioodpadu. Žížaly žijí ve střední části a živí se biomateriálem. Horní díl se používá, když je střední část zaplněna hotovým kompostem.
„Víka a dna nádob jsou proděravělá a žížaly postupně přelezou za potravou do horní nádoby, jakmile v té uprostřed už není nic k snědku. Prostřední vyjměte a hotový kompost použijte. Potom pokračujte s krmením žížal zase do chvíle, než svou nádobu naplní, opět postavte prázdný díl nahoru a nechte do něj žížaly přelézt za potravou. A tak pořád dokola,“ vysvětluje zahradnice a blogerka Anita Blahušová. Podívejme se: http://www.zahradamebavi.cz/
Začít můžeme na zkoušku s malým vermikompostérem, nemusíme se obávat zápachu a zpracování odpadu nás začne více zajímat. Dovnitř dáváme slupky od brambor i zeleniny a ovoce, vaječné skořápky… Hnojivo použijeme doma nebo na zahrádce.
-
- ŽÍŽALY
-
- VERMIKOMPOSTOVÁNÍ