zdroj Pixabay

KAPUSTA RŮŽIČKOVÁ I KADEŘAVÁ

In Poradna, Zelenina by walsla

Na zahrádku si vysadíme do připraveného záhonu kapustu podle toho, jaká nám nejvíce chutná. Může to být kapusta hlávková, ale také kadeřavá i všeobecné známá a krásná kapusta růžičková. V kuchyni ji pak připravujeme na mnoho způsobů. Lze ji vařit i smažit, zapékat či dusit… Ale pozor, syrovou ji nejíme.

Kapusta růžičková

Na celém dlouhém stonku vyrůstají ve spirále listy a v jejich paždí se později vytvářejí malé hlavičky, kterým se říká růžičky. Na jedné rostlině jich bývá od 20 do 60. Rostlinky potřebují průměrnou denní teplotu kolem 20 stupňů Celsia, ale pokud v zimním období klesne pod bod mrazu, neuškodí jim. Kapusta je totiž dost odolná rostlina – vydrží i mínus 15 °C.
Na záhon je vysazujeme koncem května (spon dodržujme 70 x 50 až 70 – nižším odrůdám postačí spon 60 x 60 cm). Můžeme je také vysévat – pokud nám přeje počasí, je vhodným obdobím přímé setby polovina dubna.
Když růžičky dosáhnou průměru alespoň 1 a půl cm, můžeme je postupně sklízet během celé zimy. Pokud je nespotřebujeme hned, vložíme je do mikroténového sáčku a uskladníme v chladničce, kde při teplotě od 0 do mínus 2 °C vydrží i dva měsíce. Ve sklepě mají trvanlivost menší – pouze měsíc. Proto je vhodné konzervovat je zmrazením, kdy se uchová i jejich nutriční hodnota.

Kapusta kadeřávek

Kadeřávek lze pěstovat ke konzumaci, ale zároveň i díky barevnosti a dekorativním tvarům listů jako okrasu záhonu na zahradě. Listy mohou být v nejrůznějším zeleném odstínu, ale také se setkáváme s modrými, fialovými, červenými i žlutými či stříbřitými. Odrůdy si vybíráme většinou podle velikosti. Některé odrůdy jsou nízké (do 15 až 20 cm), nebo polovysoké (do 30 až 60 cm) a ty vysoké (do 1 metru, ale mohou být i přes metr).

Kadeřávek je zcela nenáročný

Kadeřávek dobře snáší počasí chladné i mrazivé (nepoškodí jej dokonce ani silnější mrazy), proto se hodí i do vyšších poloh. A s úspěchem ho můžeme pěstovat i pod ovocnými stromy, v polostínu. Termín výsevu záleží na vzrůstu a druhu ranosti. Ty vysoké a rané sejeme až do konce května, nízké a pozdější začátkem června (ve vyšších a horských oblastech sejeme už v květnu). Jestliže jsme se rozhodli pro kadeřávek na zimní spotřebu, pak vyséváme v pozdějších termínech. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 50 až 80 cm (zase se řídíme vzrůstem odrůdy). Když rostlinky vzejdou a vytvoří dva až tři pravé listy, vyjednotíme porost na vzdálenost od 40 do 70 cm. Vyjednocené rostliny můžeme ještě použít jako sazenice.
Chceme-li kadeřávek pěstovat ze sazenic, pak osivo vyséváme do fóliovníků, pařenišť, zakořeňovacích nádob… a vysazujeme je, když se vytvoří 3 pravé listy.
Konzumují se silně zkadeřené listy se zoubkovitým okraji, které se tvoří po celé délce stonku. Začínáme je sklízet postupně, jakmile se vyvinou, a sklízíme po celou zimu.