zdroj Pixabay

ŠŤAVNATÁ A ZDRAVÁ – TO JE ŘEDKVIČKA

In Poradna, Zelenina by walsla

Ředkvička je jednou z typických jarních druhů zeleniny. Na pultech obchodů je však najdeme během celého roku, dovážejí se i pěstují ve sklenících, proto si na nich můžeme pochutnávat a využívat vše, co nám nabízejí. Při pohledu na malé červené kuličky bychom ani neřekli, že může mít ředkvička takovou vynikající pikantní a ostrou chuť.

Červená, zdravá, šťavnatá ředkvička

Ředkvičky jíme hlavně v syrovém stavu, ale přidáváme je i do zeleninových salátů. Vynikající jsou se smaženými vejci a zkusit můžeme i ty nakládané ve sladkokyselém nálevu, nebo s křenem či česnekem. Navíc se ředkvička díky červené barvě i tvaru na talíři krásně vyjímá a navzdory své nepatrné velikosti má výrazné účinky.
Tato miniaturní kořenová bulva v sobě ukrývá mnoho léčivých látek. Obsahuje mnoho cenných látek: bílkoviny, vlákninu, lipidy, sacharidy, kyselinu listovou, minerální látky (např. vápník, fosfor, draslík, selen, železo, síra…) a samozřejmě i vitamíny (C, D, B, E).
Z pozitivních a prokázaných léčivých účinků připomeneme hlavně ty antibakteriální: ředkvička ničí plísně v trávicím ústrojí (střeva i žaludek), snižuje cholesterol, usnadňuje odkašlávání, zlepšuje krvetvorbu a růst buněk, aktivuje nervy a mozek. Má nízkou kalorickou hodnotu.

Ředkvička

Ředkev setá (Raphanus sativus) je kulturní rostlina pocházející z Asie, ale hojně se pěstovala i ve Středomoří, pochutnávali si na ní i staří Egypťané již v době, kdy stavěli pyramidy. K nám se dostala poměrně pozdě – až v druhé polovině 18. století.
Ředkvička má kulovitý nebo podlouhlý kořen v barvě červené i bílé, ale setkat se můžeme i s odrůdami růžovými či fialovými. Dužina je bílá, její chuť pikantně pálivá. Jedlé jsou dokonce i ředkvičkové listy.

Jednoduché pěstování

Ředkvička není náročná, řadíme ji mezi typicky jarní zeleniny. Protože má krátké vegetační období, lze ji pěstovat poměrně dlouhou dobu a můžeme se tak zásobit přírodními vitamíny. Na jaře ji pěstujeme jako předplodinu před hlavními druhy zeleniny. Může se pěstovat i jako meziplodina, která využívá prostor mezi pomalu rostoucími druhy.
Jakmile jarní počasí dovolí, půda v březnu až dubnu oschne, začínáme se setím. Ředkvičkám vyhovuje dobře rozložený kompost, přímé hnojení chlévskou mrvou však nesnášejí. Daří se jim na slunci v hlinitopísčité mírně kyselé až neutrální půdě. Semena dáváme do řádků vzdálených asi 15 cm, do hloubky 1 cm. Sotva se vytvoří první děložní lístky, vyjednotíme je.
Během růstu pravidelně zaléváme a kypříme. Sklízíme je postupně.