KONIKLEC – NĚŽNÉ CHMÝŘÍ JARA

Koniklec je nenáročná zajímavá trvalka, která všem oznamuje příchod jara atraktivními květy. Objevují se podle polohy od začátku března až do května. Ozdobou zahrádky však zůstávají i v létě. Ve starověkém Řecku byla tato květina považována za symbol ženských slz. Je to rostlina ohrožená, a proto přísně chráněná. A navíc také jedovatá. Na zahrádce můžeme koniklec pěstovat jen z povolených kultur.

Chlupatý koniklec

Koniklec (Pulsatilla) patří k nižším až středně vysokým vytrvalým rostlinám (bývá vysoká asi 30 cm). Vytváří přízemní růžici jemně ochlupených bělavě zelených listů. Z ní pak vyrůstají plstnaté stvoly, které jsou zakončeny něžnými zvoncovitými hustě chlupatými poupaty a květy. Jejich barva může být růžová, purpurová, modravá až fialová a uvnitř bílá. Po odkvětu zůstávají na stoncích výrazné ochmýřené hlavičky se semeny – i v tomto stádiu jsou zajímavé a něžně krásné. Zatímco v přírodě vyrůstají na rostlinách květy jednotlivě, na zahrádce může mít jedna rostlina i desítky květů.
V přírodě ho můžeme najít v hornatých oblastech na chudých půdách, na skalách i slunečních loukách. Při procházkách mějme na paměti, že patří mezi rostliny ohrožené a chráněné.

Koniklec na zahrádce

Na zahradě můžeme mít pestré křížence i různé botanické druhy něžných konikleců – vždy se stanou působivou ozdobou záhonků či skalek. Ale zasadit je můžeme i do nádob a zkrášlit si pak jimi terasu nebo balkon. Koniklec je dlouhověká a vzácná rostlina, která s přibývajícím věkem a dobrými životními podmínkami krásní a mohutní.
Jedná se o nenáročnou okouzlující trvalku, nevyžadující téměř žádnou péči. Je to rostlina odolná, vydrží bez problémů i sucha či mráz. Samozřejmě musíme znát jeho požadavky.

Předně je třeba pro koniklec zvolit vhodné místo. Nejlépe se mu daří na slunném stanovišti v dobře propustné půdě, hlinitopísčité až kamenité půdě. Chudší půdy mu nevadí – spíš naopak. Ideální je půda vápenatá, ale bez problémů roste a také kvete v půdě s mírně kyselým pH. Protože nepotřebuje příliš velkou zálivku, je ideální jak do skalek, tak do přenosných nádob.

Koniklec si můžeme vypěstovat i ze semínek, která najdeme v hlavičce, ale protože ztrácejí rychle svou klíčivost, musíme si pospíšit. Vyséváme je do nádob s lehčí zeminou a zlehka zasypeme jemnou vrstvou písku. Mladé sazeničky co nejdříve přesadíme na zvolené místo, rostlina totiž vytváří hluboký kořenový systém a přesazování jí nesvědčí.

Koniklec sklání hlavičku k zemi

Dnešní podoba názvu koniklec vznikla ze staršího „poniklec“, odvozeného od staročeského slovesa „poniknút“, což znamená „sklonit hlavu k zemi“ a tato představa se právě dobře hodí k označení rostliny, jejíž květ ohýbá hlavičku (sklání svá poupata a zvoncovité květy) k zemi.
Naše řeč, ročník 5 (1921)