zdroj Pixabay

OLEANDR – JEDOVATÉ KOUZLO STŘEDOMOŘÍ

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Růžové, červené, bílé i oranžové květy nám připomínají dovolenou, slunko, moře – prostě kouzlo Středomoří. Na naše mírné klima si ještě nezvykly – krásné oleandry. Přesto je i u nás pěstujeme, ať v zimních zahradách, na terasách či balkonech, ve světlých halách a v letním období je postavíme ven na zahrádku.

Všechny varianty oleandru jsou krásné

Oleandr je charakteristický úzkými zelenými listy a různobarevnými květy (nejčastěji to bývá růžová a bílá, ale jsou i žluté, broskvové, purpurové a oranžové varianty). Oleandrové květy jsou nápadné, bohaté a často vonné, to je činí ještě více atraktivní. Mohou mít květy jednoduché, poloplné i plnokvěté, s vůní i bez vůně…vždy jsou krásné. A moc jim to sluší v rozměrnějších dekorativních nádobách. Kromě květů se jednotlivé variety liší i barvou listů, jsou tmavozelené, žlutozelené nebo světlezelené.

Do rodu Nerium patří 3 druhy: nejznámější je N. oleandr s růžovými nebo bílými květy, červené silně aromatické květy má N. odorum, a N. indicum zdobí květy barvy žluté nebo oranžové. Už však bylo pojmenováno více než 400 kultivarů. Za zmínku stojí například „Havaj“ nebo „Turnerův karneval“ s pruhovanými různobarevnými korunami. Nebo třeba pestrá forma „Variegata“ s žluto bíle pruhovanými listy. Do malých prostor se hodí tzv. trpasličí kultivary například „Little Red“ nebo třeba „Petite Pink“.

Žlutý oleandr

Méně známým druhem je “Žlutý oleandr” (Thevetia peruviana). Jde o nádherný keř s výškou do 3 m a s velkým množstvím tmavozelených lesklých listů. Během kvetení nás potěší až 7 cm dlouhé voňavé žluté květy, které se podobají zvonkům. Po odkvětu se z květů vytvoří asi 3 cm dlouhé černé plody. Vypadají sice lákavě, ale nesmíme zapomenout, že jsou jedovaté stejně jako celá rostlina.

Stříhání oleandrů

Stříhání oleandru patří k jeho základní péči. Že oleandr potřebuje řez poznáme podle toho, že rostlina tvoří menší množství květů a její nové výhonky namísto směrem ven rostou dovnitř koruny. V podstatě rozlišujeme u oleandrů 3 druhy řezu.
Řez před přezimováním, kdy se odstraní asi jen 1 třetina výhonků. Ty, které mají květní pupeny, se jen zkrátí k úrovni poupat.
Radikální řez se dělá v předjaří, kdy se rostlina probudí a začíná růst. Ideální dobou je konec února, začátek března. Všechny výhonky se zkracují na délku 10 až 30 cm. Provádíme jej, pokud byl oleandr napaden škůdci nebo se rozrostl do neladných rozměrů. Po tomto řezu se oleandr krásně zregeneruje – ovšem kvést bude až následující sezónu.
Pravidelný řez – je vlastně řez korekční, ten provádíme během vegetačního období, kdy je nutné odstranit křižující se větve či výhonky.

Rozmnožování pomocí vrcholových řízků

Oleandry se dají poměrně jednoduše rozmnožovat pomocí vrcholových řízků. Dobře zakoření ve sklenici s vodou, ale i ve vlhkém substrátu určeném k rozmnožování. Zakořeňování trvá krátce a výsledkem jsou kvalitní nové rostliny. Ty pak vysadíme do menších květináčků, aby vytvořily kvalitní kořenový bal. Pokud jim zaštípneme konce, podpoříme rozvětvování. Takto získané rostliny už další rok pěkně rozkvetou.

Jedovatá krása

Oleandr je jednou z nejjedovatějších zahradních rostlin. Při jeho pěstování a manipulaci s ním musíme být tedy opatrní, k usmrcení dospělého by prý totiž postačily pouze dva listy. Jedovaté glykosidy (oleandrin a neriin) působí přímo na srdce, otrava se projevuje zvracením, třesavkou, křečemi…
V lékařství se extraktů z oleandru využívá pro výrobu léků upravujících srdeční činnost a také na léčbu kožních onemocnění.