autor Wildfeuer

FENOLOGICKÝ KALENDÁŘ – ZIMNÍ MĚSÍCE

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Rostliny během roku žijí vlastním životním, vegetačním rytmem. Řídí se tzv. fenologickým kalendářem, závisí na průběhu počasí i na lokálním klimatu. Díky takovému kalendáři si můžeme lépe plánovat činnosti na zahrádce a neměli bychom na nic zapomenout.

Zima – to je měsíc leden a řez dřevin

Pokud nemrzne, můžeme realizovat řez okrasných keřů, živých plotů, popínavých, stálezelených, jehličnanů…
Okrasné keře, jako je třeba komule Davidova (Buddleja davidii), některé tavolníky (Spiraea bumalda, S. japonica) nebo hortenzie (Hydrangea paniculata), hluboce seřízneme a dobře přihrneme kompostem. Živé ploty z listnatých dřevin, které už jsme stříhali, lze nyní zmladit hlubokým řezem. Popínavým dřevinám, které pěstujeme na podpoře a které kvetou v létě, jako například přísavník také loubinec (Parthenocissus), plaménky (Clematis), lijánovité rdesno (Fallopia) … teď prospěje důkladné prosvětlení.
Stálezelené dřeviny (sempervirens) jsou celoročně olistěné (mají po celý rok živé listy) – ty, které jsme vysadili na podzim, je třeba teď chránit před ostrým sluncem.

V zimních měsících většinou řešíme i sněhovou nadílku. Z jehličnanů, stálezelených dřevin, ale také z listnatých křehkých magnólií musíme setřásat těžký sníh, aby se jim snad pod tou tíhou nepolámaly větve. A sníh je třeba také odhrnovat z cest a příjezdových ploch. Můžeme jej rovnoměrně rozložit na trávník, bílá sněhová vrstva ho bude chránit před vymrznutím.

Předjaří a únor – to už je měsíc s prvními květy

Popravdě se některé první květy objevují již v prosinci. Ale většinou je brzy zničí lednové mrazy. Kvetoucí radostí je třeba jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), ten naplno rozkvete právě už v únoru, pokud ho pěstujeme na chráněném místě zahrádky. Slunečné dny začínají s probouzením dřevin. Silné paprsky donutí dřeviny k rašení, ale pupeny jsou pak následně poškozeny nočními mrazy. A je na nás, abychom jim trochu pomohli.

Můžeme je chránit například rákosovou či bambusovou rohoží nebo třeba přenosným paravánem, který jsme si připravili z dřevěného rámu a do něhož jsme upevnili plátno. S ochranou nižších a seříznutých dřevin nám pomůže také vrstva spadaného podzimního listí, využít lze i přihrnutý nahromaděný sníh.
Keřové, záhonové a popínavé růže musíme před předčasným vyrašením chránit vzdušnou přikrývkou ze smrkové chvojí. Na skalce a trvalkových záhonech se už v tomto mrazivém měsíci začínají objevovat první zvědavé květy skalniček. Aby se k nim dostaly sluneční paprsky, rozhrneme přes den přikrývku, kterou jsme jim na podzim před příchodem mrazů připravili. Na noc a před ohlášenými mrazy květy znovu zakryjeme.

Vřesovec na vřesovišti nebo na skalce je už v plném květu, počkáme a hned po odkvětu ho seřízneme. Pokud potřebujeme prořezat plané růže, počkáme na dny, kdy nemrzne, protože promrzlé výhonky by se mohly štěpit.
Trvalky vysazené na podzim zkontrolujme, zda jsou dobře založené v půdě.