zdroj Pikist

JEDLÁ MINIZAHRÁDKA NA BALKONĚ (3/3)

In Bylinky, Poradna, Zelenina by walsla

Balkon bude plnit v našem životě novou funkci. Dobře namíchaným substrátem s potřebnými živinami a správnou kombinací rostlin jak okrasných, tak i užitkových si tu vytvoříme zajímavou a hezkou jedlou minizahrádku.

Substrát si můžeme sami namíchat

Z jílu, humusu a hrubozrnné složky, a to v poměru 2:2:1.
Přičemž jíl můžeme nahradit kvalitní zahradní půdou, kterou raději dezinfikujeme teplem (třeba v troubě). Jako humus nám poslouží klasický nebo „žížalový” kompost. A na hrubozrnné složky použijeme například písek, či lehčí drobný případně drcený keramzit (což je pálená porézní půda), perlit…

Nádoby vhodné na pěstování

Většinou využijeme nádoby, které máme doma a postupně je pak dokupujeme podle potřeb a také podle nově nabytých zkušeností. Umístit je lze na podlážku balkonu, na zábradlí, na připravené mřížky na stěnách, na žebřících a poličkách anebo použijeme závěsné koše.

Živiny jsou důležitou složkou substrátu

Na doplnění živin přidáme ještě rohové piliny a dolomitickou moučku (po 2 % celkového obsahu) a ještě 1 % přírodního hnojiva např. apatit nebo guáno a hydrogel, který zlepší vázání vody. To vše zkropíme zředěným tekutým organickým bio hnojivem – dobře promícháme a necháme 2 dny odležet. Samozřejmě je mnohem jednodušší koupit již hotový bio substrát a na přihnojování si v obchodě pořídíme tekuté organické bio hnojivo.

Substrát připravujeme s přihlédnutím na pěstovanou zeleninu – výživnější substrát potřebují například: rajčata, brambory, dýně, okurky, cukety, papriky, lilky, kapusta, zelí, celer…
Zelenina s menšími nároky na živiny: mrkev, petržel, hrách, fazole, cibule, česnek, bylinky.
A do neprohnojené zeminy jsou vhodné: ředkvičky, červená řepa, saláty…

Vhodné balkonové plodiny a hloubka substrátu

Do nejnižší hloubky –minimálně 15 cm dáváme: saláty, ředkvičky, fazole (keříčkové i pnoucí), hrách, česnek, cibule, špenát, cukety, mini rajčátka, naťové rostliny či jahody
Alespoň 20 cm potřebují: nízká keříčková rajčata, papriky, dýně, melouny, okurky, lilek, pastinák, zelí, kadeřavá kapusta, pórek, petržel, mangold, rozmarýn, šalvěj, estragon…
A minimální hloubku 30 cm využijeme pro brambory, rajčata, červenou řepu, mrkev, rebarboru

Kdo chce sklízet, musí hnojit

Protože ve vegetačních nádobách má zelenina málo živin, je závislá na přihnojování, které jí rádi dopřejeme. Můžeme použít silně zředěná tekutá hnojiva se stopovými prvky a s fosforečnanem draselným, (částečně je lze nahradit dřevěným popelem). Podle toho, jak jsou jednotlivé rostliny náročné na živiny, můžeme je už asi měsíc po vysazení sazenic začít přihnojovat silně zředěným tekutým bio hnojivem. A to jednou za jeden až dva týdny.
Využít můžeme také zákvas z plevelů, pokud si jej můžeme připravit (kopřiva, lebeda, merlík a jiné) – a pak zředěným zeleninu hnojit. Anebo si vyrobíme výluh ze zakoupeného dobře kompostovaného hnoje či kompostu. Avšak samozřejmě nejjednodušší je použít pomalu se rozpouštějící speciální bio hnojivo. Prodává se třeba i ve formě tyčinek, které se zapíchnou do substrátu.