Pěstování balkonové zeleniny doma není tak složité a podařit se to může skoro na každém balkonu. Připravíme si plán postupu, rozmyslíme, jaké nádoby využijeme i kam je umístíme. Prohlédneme nabídku v zahradnických obchodech a vyčkáme na vhodnou dobu, kdy už nebudou hrozit pozdní mrazíky.
Pěstební plán– balkonová zelenina
Jakmile budeme mít představu, co na balkoně pěstovat, připravíme si pěstební plán, který samozřejmě během roku aktualizujeme a upravujeme podle situace a nově získaných zkušeností. Plán by tedy měl obsahovat „co – kde – kdy – jak“ budeme pěstovat.
Pokud ještě nemáme s balkonovým zahradničením žádné zkušenosti, začneme s pěstováním voňavých příjemných bylinek a nenáročné zeleniny. Předem si také určíme, jestli si budeme sazenice pěstovat sami, nebo si je raději zakoupíme.
Podmínkou úspěchu
- Abychom byli úspěšní, potřebujeme:
- dostatek slunečního světla (aby nebyl celodenně zastíněn dalšími budovami)
- a s tím související i orientace balkonu na světové strany
- důležitá je také nosnost balkonu (musí být dostatečně pevný, aby trvalé zatížení bezpečně unesl)
- nádoby, v nichž budeme rostliny pěstovat
- sazenice vhodných druhů zeleniny
- odpovídající substrát, správné hnojivo a závlahová voda
Substrát – zálivka a to další
Kvalitní substrát musí zadržovat vodu, být porézní (vzduch musí mít přístup ke kořínkům), musí dobře vázat i uvolňovat živiny… Obyčejně je to směs jílu nebo kvalitní zahradní půdy, rašeliny, kompostu a také hrubší složky. Důležitá je také vhodná drenážní vrstva.
Zajistit musíme i dostatek startovacích živin a samozřejmě později pravidelné přihnojování nějakým vhodným bio roztokem.
Mulčování chrání povrchovou vrstvu substrátu před vznikem nebezpečného škraloupy, který by dusil kořeny rostlin. Ale také ušetří závlahovou vodu, potlačuje růst plevelu a má i estetický účinek. Použít můžeme kamínky či lehčí materiál jako například keramzit nebo drcenou kůru.
Jednou z nejvíce rozhodujících podmínek dobré úrody a zdravých plodů je pravidelné a přiměřené zavlažování substrátu dešťovou či odstátou vodou. Navíc můžeme použít vodu z kuchyně (využijeme tu z vaření vajíček, rýže, brambor… – ovšem nesmí být solená). Předem si připravím místo, kam postavíme zásobní nádobu na ohřátí a proslunění závlahové vody.
Nesmíme zapomenout ani na odplevelování a kypření, které zajistí vzdušnost pro kořenový systém.
-
- ZELENINA
-
- BYLINKY NA BALKONĚ
Zavlažování je nejvhodnější ráno
Substrát zavlažujeme shora a nejlépe ráno. Snažíme se, abychom nesmáčeli listy, protože tím se nejčastěji rozvíjejí nejrůznější choroby.
Voda na zalévání má být odsátá, provzdušněná a prosluněná s teplotou stejnou, jako má substrát. Ideální je samozřejmě voda dešťová – tu však nepoužijeme, bydlíme-li v centru města, kde je déšť zamořen různými exhalacemi. V tom případě si upravíme vodu z vodovodu – nikdy ji však nepoužíváme čerstvě napuštěnou. Necháme ji alespoň 1 až 2 dny „odpočinout“ v nádrži, nádobě…