zdroj Pixabay

NÁROKY ZELENINY NA ŽIVINY II.

In Poradna, Zelenina by walsla

Každá zelenina má na živiny své nároky. A každý zahradník se s nimi seznámí ještě dřív, než začne s pěstováním, protože samozřejmě chce mít vysokou a kvalitní úrodu. Je třeba si uvědomit, jaké živiny zelenina potřebuje, a naopak na které je třeba si dát pozor.

Kořenová zelenina – co potřebuje

Zařazuje se také do druhé tratě, protože přímé hnojení chlévským hnojem nesnášejí. Výjimku tvoří celer, k němuž chlévský hnůj aplikujeme vždy. Jako předplodiny kořenové zeleniny se hodí košťáloviny, plodová zelenina a okopaniny.

Všechna kořenová zelenina je náročná na vápník. Celer má vysoké nároky na dusík a mrkev zase na fosfor.
Draslík
zase ovlivňuje kvalitu a trvanlivost této zeleniny. Přímé výsevy jsou citlivé na zasolení. Výnosy snižují chloridové formy hnojiv. Vysoké dávky dusíku mohou zvyšovat obsah dusičnanů. Mrkev se s nadbytkem dusíku špatně vybarvuje, naopak barvu a pevnost kořenů podpoří vápník. Málo náročné na živiny jsou ředkvičky, jejich jakost snižuje vysoká dávka dusíku.

Plodová zelenina v první trati

Plodová zelenina má mělký kořenový systém, vyžaduje tedy větší zásobu živin, proto se pěstuje v první trati (dobře reaguje na chlévská hnojiva). Jejími vhodnými předplodinami jsou košťáloviny, cukrovka (a také jeteloviny nebo obilniny).
Také tato zelenina je citlivá na zasolení půdy a na chlór. Na velikost a trvanlivost plodů má vliv draslík. Jestliže rostliny přehnojíme dusíkem budou sice bujně růst, ale méně kvést a kvalita plodů bude zhoršená a opožděná.
Pokud rajčata přehnojíme fosforem, budou bohatší na sušinu, méně šťavnatá a méně chutná. Použijeme-li z mikroelementů například mangan, zlepší se nám vybarvení plodů.

Listová zelenina a její nároky

Také listová zelenina má mělký kořenový systém a vyznačuje se i krátkou vegetační dobou. Pěstuje se ve druhé nebo i třetí trati. Potřebuje dostatek vápníku. Není citlivá na chlór a při přehnojení dusíkem se v ní hromadí dusičnany.

Špenát je velmi náročný na draslík, zvyšuje kvalitu sklizně. Salát potřebuje zvýšený příjem živin v době tvorby hlávek a pak v posledních 3 dnech – to přijímá 70 procent ze své celkové potřeby. Pokud nemá dostatek draslíku, jsou listy salátu zkadeřené a špatně se tvoří hlávky. Salát je náročný na bór a naopak nepříznivě na něj působí vysoký obsah manganu.

Luskoviny na zahrádce zlepšují úrodnost půdy

Luskoviny řadíme do třetí nebo čtvrté trati, jsou to rostliny zlepšující úrodnost půdy. Jsou nenáročné na dusík. Pro dobrý výnos je rozhodující dobrá příprava stanoviště.
Luskoviny jsou značně náročné na fosfor, draslík, vápník a hořčík, Výnosy luskovin prokazatelně zvyšuje draslík. Fosfor zase pozitivně ovlivňuje počet semen v luskách.