DEKORATIVNÍ A ZDRAVÝ JEŘÁB

Pokud hledáme nenáročný a okrasný strom do naší zahrádky, který ji bude zdobit po celý rok, pořiďme si jeřabinu! Její nádherné plody se používají v léčitelství, v kuchyni i k dekoracím. Léčivé jsou nejen světle červené malvice, ale také květy a listy tohoto zajímavého stromu.

Jeřáb – či smržďuch

Jeřáb ptačí nebo také jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) (z lidových názvů si můžeme připomenout třeba jarabina, jerábek, divá vřeskyně, korálky, muk, smržduch…) je známá rychle rostoucí dřevina, která patří do čeledi růžovitých a nachází se v převážné části mírného teplotního pásu Eurasie. V Česku se vyskytuje roztroušeně až hojně na většině území. (Eurasie je označení pro souvislou pevninu zahrnující světadíly Evropu a Asii.)
Opadavý strom s vejčitou korunou může dosahovat do výšky až 15 metrů. Jeho kůra je červenohnědá, borka tmavě šedá – tvrdé ohebné dřevo se využívá v truhlářství. Na šedoplstnatých vzpřímených letorostech rostou střídavé lichozpeřené listy. Jeřáb kvete bílými pravidelnými květy od května až do července.
Známý je však hlavně díky krásně zbarveným oranžově červeným bobulím, které zdobí krajinu od konce léta až do podzimních a zimních měsíců. Malvice chutnají ptákům, kteří tak zajišťují rozšíření této dekorativní dřeviny.

Nenáročná rostlina

Je dobrou meliorační dřevinou, využívá se k okrasné výsadbě, k torbě zeleně ve městech, tvoří neodmyslitelnou součást horských poloh. Na pěstování je jeřáb zcela nenáročný. Má rád světlo, ale daří se mu i v polostínu. Nevyžaduje zvláštní příděl živin v půdě (preferuje však mírně kyselé až neutrální), snáší sucho i nadbytek vláhy.

Zdravé a chutné jeřabiny

Pro konzumaci jsou vhodné šlechtěné odrůdy, divoké jeřabiny mají svíravě trpkou chuť. Plody jeřábu se sklízej podle druhu od září až do listopadu, kdy jsou měkké. Zralé jeřabiny by měly mít jemně nahořklou svíravou chuť. Po sklizni je buď rychle usušíme (nejprve volně na vzduchu, pak dosušíme v troubě), anebo je tepelně zpracujeme. Připravují se z nich zdravé šťávy, sirupy, džemy, kompoty, víno i léčivé čaje. Dochucují se jimi omáčky i pečeně.

Jeřabiny obsahují mnoho látek prospěšných pro náš organismus. Je to nejen vysoký obsah vitamínu C (také proto se mu podobně jako rakytníku říká „citron severu“), ale také karotenoidy, flavonoidy, třísloviny, hořčiny, organické kyseliny, minerální látky (např. železo, vápník, jód, magnesium, draslík…)
Působí

• mírně projímavě a močopudně (vyplavují močový písek)
• zvyšují vylučování žluče
• užívají se jako antirevmatikum
• regulují činnost střev
• osvědčily se i při zánětech horních dýchacích cest

Připravíme si z nich macerát: plody opláchneme a louhujeme přes noc ve vodě, denně se pijí 2 až 3 sklenice. Na odvar vaříme plody asi 2 minuty a necháme ještě 10 minut odstát. Jednoduchá je i příprava sirupu: čerstvé jeřabiny odšťavníme a získanou šťávu smícháme s cukrem v poměru 1 : 1. Vaříme do zhoustnutí a užíváme 3 až 4 lžičky denně.

Staří Evropané i Asiaté věřili, že má jeřabina silné magické vlastnosti – ceněna byla hlavně schopnost chránit před prokletím, uřknutím a zlými kouzly. Lidé je používali k ochraně lidí i příbytků.